VON |
Napětí von Mises |
P1 |
Normálové napětí ve směru první osy |
P2 |
Normálové napětí ve směru druhé osy |
P3 |
Normálové napětí ve směru třetí osy |
INT |
Intenzita napětí = P1 - P3 (a) kde P1 je maximální absolutní normálové napětí a P3 je minimální absolutní normálové napětí.
|
SX |
Normálové napětí ve směru X vybrané referenční geometrie |
SY |
Normálové napětí ve směru Y vybrané referenční geometrie |
SZ |
Normálové napětí ve směru Z vybrané referenční geometrie |
TXY |
Smykové napětí ve směru Y působící v rovině YZ vybrané referenční geometrie |
TXZ |
Smykové napětí ve směru Z působící v rovině YZ vybrané referenční geometrie |
TYZ |
Smykové napětí ve směru Z působící v rovině XZ vybrané referenční geometrie Smykové napětí ve směru Z působící v rovině XZ vybrané referenční geometrie |
ERR |
Chyba normy energie |
CP |
Kontaktní tlak (b) |
ILTXZ |
Interlaminární smyk na rovině XZ |
ILTYZ |
Interlaminární smyk na rovině YZ |
(a) V některých kódech a odkazech návrhu se definuje ekvivalentní napětí Tresca jako dvojnásobek maximálního napětí ve smyku, které je rovno (P1 – P3) neboli intenzitě napětí.
(b) Kontaktní tlaky se odvozují od globálních uzlových napětí pomocí transformace souřadnic. U každého uzlu řešič oznámí kontaktní sílu. Pokud je jednotkový vektor N ve směru kontaktní síly {Nx, Ny, Nz} v globálním souřadném systému, lze promítnutím tenzoru uzlového napětí ve směru jednotkového vektoru N odvodit tři komponenty kontaktního tlaku {Px, Py, Pz} v globálním souřadném systému.
Velikost kontaktního tlaku CP v každém uzlu se rovná druhé odmocnině součtu čtverců každé součásti. Směr kontaktního tlaku je vždy kolmý na místo kontaktu.
