Expand ÚvodÚvod
Expand SprávaSpráva
Expand Uživatelské rozhraníUživatelské rozhraní
Expand Základy SOLIDWORKSZáklady SOLIDWORKS
Expand Přestup z 2D na 3DPřestup z 2D na 3D
Expand SestavySestavy
Expand CircuitWorksCircuitWorks
Expand KonfiguraceKonfigurace
Expand SOLIDWORKS CostingSOLIDWORKS Costing
Expand Design CheckerDesign Checker
Expand Designové studie v SOLIDWORKSDesignové studie v SOLIDWORKS
Expand Detailování a výkresyDetailování a výkresy
Expand DFMXpressDFMXpress
Expand DriveWorksXpressDriveWorksXpress
Expand FloXpressFloXpress
Expand Datová komunikace SLDXMLDatová komunikace SLDXML
Expand Import a exportImport a export
Expand Zobrazení modeluZobrazení modelu
Expand Navrhování foremNavrhování forem
Expand Studie pohybuStudie pohybu
Expand Díly a prvkyDíly a prvky
Expand Vyznačení trasyVyznačení trasy
Expand Plechové dílyPlechové díly
Collapse Aplikace SimulationAplikace Simulation
Expand SimulationXpressSimulationXpress
Expand SkicováníSkicování
Expand SOLIDWORKS MBDSOLIDWORKS MBD
Expand SOLIDWORKS UtilitiesSOLIDWORKS Utilities
Expand SOLIDWORKS SustainabilitySOLIDWORKS Sustainability
Expand TolerováníTolerování
Expand TolAnalystTolAnalyst
Expand ToolboxToolbox
Expand SvařováníSvařování
Expand Workgroup PDMWorkgroup PDM
Expand Řešení potížíŘešení potíží
Pojmy
Skrýt obsah

Tepelný kontaktní odpor – Příklad

V elektronickém průmyslu se čipy obvykle spojují se substrátem tenkou vrstvou epoxidu. Podobné případy se vyskytují i v jiných průmyslových odvětvích. Modelování epoxidové vrstvy jako samostatné součásti vyžaduje použití velmi malé velikosti elementu, a proto může dojít k selhání při tvorbě sítě nebo ke vzniku zbytečně velkého počtu elementů.

Abyste mohli uvažovat tepelný odpor způsobený epoxidovou vrstvou, nemusíte ji modelovat. Tepelný kontaktní odpor je začleněn jako podmínka kontaktu povrch na povrch.

Očekávanou hodnotou je buď celkový odpor (K / W), nebo rozložený odpor na jednotku plochy ((K * m²) / W) v systému jednotek SI. Základní vzorec pro pokles teploty v tenké vrstvě materiálu mezi dvěma díly vypadá takto:

ΔT = q * [t / (k * A)], kde:

  • ΔT = pokles teploty v zóně kontaktu v K
  • q = síla tepla procházejícího kontaktem ve W
  • t = tloušťka vrstvy v m
  • k = tepelná vodivost materiálu vrstvy ve W / (m*K)
  • A = plocha povrchu kontaktu v m²

Celkový tepelný odpor je dán vzorcem t / ( k* A), rozložený odpor vzorcem t / k.

Modelování tepelného kontaktního odporu

Tepelný kontaktní odpor lze modelovat dvěma způsoby:

  • Můžete při tvorbě geometrie zanedbat tenkou vrstvu epoxidu. Plochy součástí, které jsou ve skutečnosti touto vrstvou odděleny, se tak budou v modelu dotýkat.
  • Při tvorbě geometrie je možné vzít v úvahu tenkou vrstvu epoxidu. V takovém případě vznikne mezi plochami tepelného kontaktu mezera. Pokud chcete použít tento přístup, uvědomte si následující:
    • Výsledky jsou mnohem přesnější, když je vzdálenost mezi dvěma kontaktními plochami menší nebo stejná jako velikost sousedního elementu. Níže uvedený příklad by mohl vést k nepřesným výsledkům.

    • Správné párování kontaktu pomocí rozdělení ploch není sice nutné, ale zlepšuje přesnost.

Chcete-li zadat různé tepelné odpory mezi velkou plochou a množstvím menších ploch, je nutné velkou plochu nejprve rozdělit a potom teprve přiřadit tepelný kontaktní odpor pro jednotlivé páry.

Případy, kdy plochy v tepelném kontaktním odporu nejsou stejnolehlé

Při definování tepelného kontaktního odporu mezi dotýkajícími se plochami je nejlepší použít rozdělovací křivky a vytvořit s jejich pomocí překrývající se plochy mezi díly. Jestliže se plochy dotýkají, ale nepřekrývají, může se jednat o tři různé případy. Rozložený odpor Rd odpovídá vrstvě materiálu na ploše sady 1 v následujících případech:

Případ 1 Případ 2 Případ 3
thermal_resistance_case1.png thermal_resistance_case2.png thermal_resistance_case3.png
Modrá plocha sady 2 překrývá červenou plochu sady 1. Červená plocha sady 1 překrývá modrou plochu sady 2 Červená plocha sady 1 částečně protíná modrou plochu sady 2

Celkový tepelný odpor je: Rt = Rd / A1, kde A1 je oblast plochy v sadě 1.

Celkový tepelný odpor je Rt = Rd / A1. Proto i když je plocha v sadě 2 menší než plocha v sadě 1, je při výpočtu tepelného odporu použita celá oblast plochy v sadě 1.

Na přenosu tepla mezi dvěma plochami se však podílí jen společná promítnutá plocha (v tomto případě oblast plochy v sadě 2).

Tento stav nedoporučujeme. Pro vytvoření společných promítnutých ploch kontaktu mezi plochami sady 1 a 2 použijte rozdělovací křivky.


Vyjádřete svůj názor na toto téma

SOLIDWORKS uvítá vaše názory ohledně prezentace, přesnosti a obsahu dokumentace. Pomocí níže uvedeného formuláře zašlete komentáře a doporučení k tomuto tématu přímo dokumentačnímu týmu. Dokumentační tým nebude odpovídat na otázky související s technickou podporou. Klepnutím zde získáte informace o technické podpoře.

* Povinné

 
*Email:  
Předmět:   Váš názor na témata nápovědy
Stránka:   Tepelný kontaktní odpor – Příklad
*Komentář:  
*   Prohlašuji, že jsem si přečetl/a a souhlasím se zásadami ochrany osobních údajů, podle kterých bude společnost Dassault Systèmes zpracovávat moje osobní údaje

Tisk tématu

Zvolte rozsah, který se má tisknout:

x

Zjistili jsme, že používáte starší verzi prohlížeče než je Internet Explorer 7. Pro optimální zobrazení vám doporučujeme, aby jste upgradovali na Internet Explorer 7 nebo novější.

 Příště tuto zprávu nezobrazovat
x

Verze nápovědy na webu: SOLIDWORKS 2017 SP05

Chcete-li vypnout webovou nápovědu v rámci SOLIDWORKS a raději používat místní nápovědu, klikněte na Nápověda > Použít SOLIDWORKS nápovědu na webu.

Problémy s uživatelským rozhraním a vyhledáváním v nápovědě na webu nahlaste zástupci místní technické podpory. Zašlete váš názor na individuální témata nápovědy prostřednictvím odkazu “Váš názor na toto téma” na každé straně.