Vlastnosti kontaktu uzlu na plochu jsou následující:
- Nevyžaduje, aby se plochy na počátku dotýkaly.
- Nevyžaduje kompatibilní zdrojovou a cílovou síť.
- Povoluje vrcholy, hrany a plochy jako entity sady 1.
- Tato formulace kontaktu je u statických, nelineárních a teplotních studií dostupná s typem kontaktu Žádný průnik. U statických a nelineárních studií tento typ kontaktu zabraňuje přesahu mezi zdrojovou a cílovou plochou, ale umožňuje jim pohyb opačným směrem a tím i tvorbu mezer. U teplotních problémů je možné použít volbu Tepelný odpor.
- I když je volba Plocha na plochu obecně přesnější, volba Uzel na plochu nabízí lepší výsledky v případě, že je kontaktní oblast mezi dvěma plochami velmi malá nebo představuje pouze čáru nebo bod.
- Obrázek znázorňuje možnou deformaci dvou ploch s nekompatibilní sítí.
- Každému zdrojovému uzlu software přiřadí jednu nebo více ploch elementu na cíli.
Program vnitřně vybere kandidáty na zdrojové a cílové plochy. Jsou definovány pomocí entit Sada 1 a Sada 2 ve správci PropertyManager Kontaktní sada.
- Kontakt ploch: Zabraňuje přesahu, ale umožňuje oddělení.