Pokud některý díl obsahuje externí reference z vícekonfiguračních sestav, doporučujeme vytvořit konfiguraci odpovídajícího dílu pro každou konfiguraci sestavy.
U vztahu více k jednomu (n:1) je aktuální pouze poslední aktualizovaná konfigurace sestavy. Ostatní konfigurace sestavy nebudou aktuální, a když je aktivujete, jejich obnova může trvat déle. Různé verze samostatné konfigurace dílu navíc nemají jedinečné identifikátory, takže by se mohlo stát, že bude vyrobena nebo zakoupena špatná verze.
Mezi konfigurací sestavy a konfigurací dílu proto doporučujeme vztah jedna:jedna (1:1).
Příklad
Sestava s názvem
Svazek obsahuje svazek bloků s názvem
Uchycení. Díl
Uchycení musí být o 20 mm vyšší než svazek bloků. To znamená, že výška svazku bloků je H, výška dílu
Uchycení pak H+20.
Sestava má tři konfigurace. Každá konfigurace má bloky různé velikosti, tzn. s různou hodnotou H. Uchycení je vytvořeno v kontextu sestavy a jeho výška je definována o 20 mm výše než plocha horního bloku.
Problém:
n:1 vztah – nedoporučeno
| Konfigurace sestavy |
Výška (H) |
Konfigurace dílu |
Výška (H+20) |
| Menší |
30 |
Výchozí |
50? 65? 80? Závisí na tom, která konfigurace sestavy je aktivní.
|
| Střední |
45 |
| Velký |
60 |
Aktuální data konfigurace se uloží pouze pro naposled uloženou konfiguraci sestavy, neboť výška dílu
Uchycení je pro ostatní dvě konfigurace neaktuální. Pokud například aktivujete konfiguraci sestavy
Velký, výška dílu
Uchycení je 80. Pro konfigurace
Malý a
Střední je tedy výška dílu
Uchycení neaktuální.
Řešení:
1:1 vztah – doporučeno
| Konfigurace sestavy |
Výška (H) |
Konfigurace dílu |
Výška (H+20) |
| Menší |
30 |
Krátké |
50 |
| Střední |
45 |
Konceptová |
65 |
| Velký |
60 |
Dlouhé |
80 |
Nyní má každá verze dílu
Uchycení jedinečný identifikátor. Aktuální data konfigurace se ukládají pro každou konfiguraci sestavy. Čas potřebný pro přepnutí mezi jednotlivými konfiguracemi sestavy se zkrátí, protože není nutná obnova dat.