Koeficient tření je také znám jako momentový součinitel.
Definice koeficientu tření se nachází v: Mechanical Engineering Design 5th edition by Shigley and Mischke, kapitola 8-8, na stranách 345 - 347.
d = vnější průměr šroubu
dm = střední průměr šroubu
= úhel stoupání závitu; tan = p/ dm (kde p je stoupání)
2 = úhel závitu (2 = 29° pro lichoběžníkové závity a 2 = 60° pro ISO metrické závity M)
= koeficient tření pro závity
c = koeficient tření pro hlavu šroubu
Koeficienty tření a c závisí na hladkosti povrchu a stupní mazání. Průměrné hodnoty pro a c jsou přibližně 0,15.
Následující tabulka obsahuje typické hodnoty koeficientu tření
(Bowman Distribution-Barnes Group, Fastener Facts, Cleveland, 1985, strana 90). Není-li znám stav šroubu, doporučuje se K = 0,20.
| Stav šroubu |
K |
|---|
| Pancéřovaný, černý povrch |
0.30 |
| Pozinkovaný |
0.20 |
| Mazaný mazivem |
0.18 |
| Kadmiovaný
|
0.16 |
| Bowman odolný proti zemětřesení |
0.12 |
| Bowman s přituženými maticemi |
0.09 |