Pomocí vnitřních sil lze počítat napětí a deformace zrychlujícího volného objektu, jako je raketa poháněná svým motorem, letadlo v letu nebo jedoucí automobil.
Pokud model není dostatečně uchycen, mohou malé síly způsobit pohyb pevného tělesa. I v případech, kdy jsou použité síly vyváženy, může důsledkem číselných aproximací vzniknout malá nevyvážená síla.
Chcete-li aktivovat vnitřní síly, zaškrtněte políčko Stabilizace výpočtu vnitřními silami v dialogovém okně Statický. Pokud je vybrána tato možnost, program automaticky aplikuje vnitřní síly distribuované do všech uzlů modelu, aby dosáhl ekvivalentního stavu statické rovnováhy.
Jestliže zaškrtnete tuto volbu, strukturální problémy můžete vyřešit bez toho, abyste museli aplikovat uchycení nebo aktivovat volbu měkké pružiny, která stabilizuje model proti pohybům pevného tělesa.
|
{F}t
|
Použité externí síly
|
|
{α}t
|
Posuvné zrychlení kvůli setrvačnosti (k výpočtu)
|
|
ρ
|
Hustota materiálu
|
|
v
|
Objem materiálu
|
Výše uvedenou rovnici lze vyjádřit takto:
kde Mxx, Myy a Mzz jsou celkové hmotnosti ve směrech x, y a z a vyhodnocují se sčítáním řádků matic hmotnostních elementů po stupních volnosti posunu. Po vyhodnocení Mxx, Myy a Mzz poskytuje rovnice indukovaná zrychlení αx, αy a αz, která se v řešení dosazují do pole zrychlení.
Vnitřní síly se používají také v případech, kdy může nevyvážená externí síla na pružném tělese způsobit pohyb pevného tělesa. Nevyváženou sílu je možné vyvážit pomocí distribuovaných vnitřních sil, které jsou vyvolány polem posuvného zrychlení.
Volba vnitřních sil je obzvláště užitečná při importu zatížení ze SolidWorks Motion, kde mohou být vnější zatížení mírně nevyvážena. Vnitřní síly jsou založeny na D'Alembertově principu, podle něhož lze zrychlující pevné těleso transformovat na ekvivalentní statický systém přidáním vnitřních sil a vnitřního torzního momentu.
V aplikaci Simulation se uvažuje pouze pole posunutí a případná indukovaná otočení se ignorují.