Složky napětí

VON Napětí von Mises
VONDC: von Mises (směrové složky) Dostupné pouze pro lineární dynamické/harmonické studie.

Řešič provede mnohem přesnější výpočet napětí von Mises při zohlednění znamének (kladné nebo záporné) šesti složek napětí.

VON: Obrázek napětí Von Mises vypočítá napětí ze šesti složek napětí. To stejné platí pro VONDC: Obrázek napětí von Mises [směrové složky]. Protože jsou však výsledky lineárně dynamických harmonických studií odvozeny pro maximální amplitudu oscilace ustáleného stavu, zvažuje tradiční metoda výpočtu napětí von Mises pouze hodnoty složek napětí. K posunutí fáze napětí může docházet, pokud jsou určité složky napětí kladné, zatímco jiné jsou záporné. VONDC: Obrázek napětí von Mises [směrové složky] zvažuje vliv posunutí fáze napětí. Rovnice von Mises určuje, že hodnota čtverce rozdílu mezi kladnými a zápornými složkami napětí může být vyšší než rozdíl mezi kladnými složkami napětí. Proto se v případě hodnot napětí VONDC: von Mises [směrové složky] očekávají více konzervativní hodnoty než v případě hodnot napětí VON: Von Mises.
P1 Normálové napětí ve směru první osy
P2 Normálové napětí ve směru druhé osy
P3 Normálové napětí ve směru třetí osy
INT Intenzita napětí = P1 - P3 (a)

kde P1 je maximální absolutní normálové napětí a P3 je minimální absolutní normálové napětí.
TRI Tříosé napětí = P1 + P2 + P3 (Součet hlavních složek napětí. Rovněž se označuje jako první invariant, protože hodnota zůstává stejná bez ohledu na souřadnicovou transformaci, kterou použijete na tenzor napětí.)
SX Normálové napětí ve směru X vybrané referenční geometrie
SY Normálové napětí ve směru Y vybrané referenční geometrie
SZ Normálové napětí ve směru Z vybrané referenční geometrie
TXY Smykové napětí ve směru Y působící na rovině kolmé ke směru X vybrané referenční geometrie
V případě složek napětí ve smyku první index určuje směr normály povrchu a druhý index určuje směr součásti smykového napětí.
TXZ Smykové napětí ve směru Z působící na rovině kolmé ke směru X vybrané referenční geometrie
TYZ Smykové napětí ve směru Z působící na rovině kolmé ke směru Y vybrané referenční geometrie
ERR Chyba normy energie (dostupné pouze pro statické a rázové zkoušky).
CP Kontaktní tlak (b)
ILTXZ Interlaminární smyk na rovině XZ
ILTYZ Interlaminární smyk na rovině YZ

(a) V některých kódech a odkazech návrhu se definuje ekvivalentní napětí Tresca jako dvojnásobek maximálního napětí ve smyku, které je rovno (P1 – P3) neboli intenzitě napětí.

(b) Kontaktní tlaky se odvozují od globálních uzlových napětí pomocí transformace souřadnic. V každém uzlu řešič hlásí kontaktní tlak, který se odvozuje od přispění působících zatížení, uchycení a kontaktních sil, které se mohou vytvořit během simulace.

Jednotkový vektor N ve směru kontaktní síly je {Nx, Ny, Nz} v globálním souřadném systému. Tenzor uzlového napětí, který se promítá podél jednotkového vektoru N, slouží k odvození tří složek kontaktního tlaku {Px, Py, Pz} v globálním souřadném systému.

Velikost kontaktního tlaku CP v každém uzlu se rovná druhé odmocnině součtu čtverců každé součásti. Směr kontaktního tlaku je vždy kolmý na místo kontaktu.