Fakta o možnosti kontaktu Plocha na plochu:
- Tato formulace kontaktu je dostupná
pro statické studie a nelineární studie. Zabraňuje přesahu zdrojových a cílových ploch při zatížení, ale umožňuje jim pohyb v opačném směru pro vznik mezer. U tepelných studií je tato volba dostupná u kontaktů typu Tepelný odpor.
- Vhodná pro složité plochy, které přicházejí do kontaktu pod obecným zatížením.
- Nevyžaduje společné síťové uzly mezi zdrojovou a cílovou plochou.
- Povoluje pouze plochy jako zdrojové a cílové entity.
Program interně vybere kandidáty na zdrojové a cílové plochy. Jsou definovány pomocí entit Sada 1 a Sada 2 ve správci PropertyManager Místní interakce.
- Ve většině případů to dává přesnější výsledky než možnost Uzel na plochu, ale vyžaduje to více času a zdrojů.
- Tvorba přesné sítě v oblasti kontaktu může zlepšit výsledky při použití této možnosti.
- Nedoporučuje se v případě, že bude kontaktní oblast mezi zdrojovou a cílovou plochou při deformaci příliš malá nebo dokonce bude představovat pouze čáru nebo bod. V takových případech použijte možnost Uzel na plochu ().
-
Formulace Plocha na plochu se používá pro kontaktní interakce, pokud zvolíte metodu Řízení délky oblouku.