Kompozitní skořepiny

Kompozity jsou kombinace dvou nebo více materiálů, které mají různé fyzikální vlastnosti.  Složky materiálu jsou většinou dvě, přičemž nejsou navzájem rozpustné. Jedna složka je výztuž (například uhlíková nebo skleněná vlákna) a druhá je matrice (například epoxid, vinyl ester), ve které je výztuž rozptýlena. Kompozity se dělí na kompozity se spojitými vlákny, kompozity s krátkými vlákny a kompozity s částicemi.

Existují tři typy možností kompozitu definující uspořádání vrstev, tloušťky, vlastnosti materiálu a orientace.

• Nesouměrný kompozit má vrstvy kolem střednicové plochyí uspořádány nesouměrně. Je to nejběžnější typ kompozitu. Schéma nesymetrického kompozitu s pěti vrstvami je na obrázku níže. Různé barvy znázorňují různé vlastnosti materiálu a orientaci. Síť skořepiny se tvoří na střednicové ploše.

• Souměrný kompozit má vrstvy (materiály, orientace vrstev a tloušťky) uspořádány souměrně kolem střednicové plochy. To vyžaduje, aby byly tloušťky vrstev, vlastnosti materiálu a orientace materiálu souměrné kolem střednicové plochy.

• Vrstvený kompozitní materiál je zvláštním typem souměrného kompozitu se třemi vrstvami. Takové kompozity se používají v případech, kdy je vyžadována vyšší odolnost vůči ohybu. Doporučuje se, aby vnější vrstvy byly tužší, pevnější a tenčí než střední vrstva.

Kompozitní skořepiny lze použít u konstrukčních prvků, u nichž je třeba snížit hmotnost. Kompozitní skořepiny jsou rovněž odolnější vůči únavě, korozi a mají lepší teplotní vodivost.

Modely s kompozitními skořepinami je možné zpracovávat následujícími způsoby:

Určení skořepiny

Pořadí skládání vrstev

Úhel vrstvy

Výsledky

V této lekci se dozvíte více o následujících tématech:

• Proč používat kompozity?

• Pořadí skládání vrstev

• Úhel vrstvy

• Přizpůsobení možností orientace kompozitu

• Kritéria selhání kompozitu

• Kompozitní laminát jako speciální ortotropní materiál