Pravidlo toku (model materiálu Nitinol)

Zavedením logaritmické definice namáhání mohou být výchylkové a objemové součásti namáhání a tenzory napětí a jejich vztahy správně vyjádřeny.

Nejprve uvážíme vektory celkového plastického a elastického namáhání reprezentované následovně:

ε(bar)p = εul ξs(n(bar) + α*m(bar))

ε(bar)e(bar) = ε(bar) - ε(bar)p

Kirchhoff vektor napětí lze vypočítat z:

τ(bar) = p m(bar) + t(bar)

p = K (θ - 3 α εul ξs)

t = 2 G (e(bar) - εul ξsn(bar))

Ve formulacích výše:

εul skalární parametr představující maximální plastickou deformaci materiálu v tahu [EUL]
ξs parametr od 0 do 1, jako míra plastického namáhání
θ objemové namáhání = ε11 + ε22 + ε33
e(bar) vektor výchylkového namáhání
t(bar) vektor výchylkového napětí
n(bar) norma výchylkového napětí = t(bar) / (sqrt(2) σ(bar))
m(bar) matice identifikátoru ve vektorové formě: {1,1,1,0,0,0}T
K a G objemový a smykový modul pružnosti: K = E / [3(1-2ν)], G = E / [2(1+ν)]

Pravidlo lineárního toku v přírůstkové formě může být vyjádřeno následovně:

Zatížení: Δξs = (1,0 - ξs) ΔF / (F - Rf1)

Odlehčení: Δξs = ξs ΔF / (F - Rf2)

Pravidlo exponenciálního toku používané pro nenulové β je definováno následovně:

Zatížení: Δξs = β1(1,0 - ξs) ΔF / (F - Rf1)2

Odlehčení: Δξs = β2ξs ΔF / (F - Rf2)2

  • Slitiny s tvarovou pamětí se obecně považují za necitlivé k poměrným účinkům. Ve výše uvedené formulaci tudíž „čas“ představuje pseudoproměnnou a jeho délka neovlivňuje řešení.
  • Všechny rovnice jsou zde uvedeny pro zatížení-odlehčení v tahu, protože podobné výrazy (s tlakovými parametry) je možné použit pro podmínky zatížení-odlehčení tlakem.
  • Přírůstkový algoritmus řešení zde používá postup zpětného mapování při hodnocení napětí a  základních rovnic pro krok řešení. Řešení se tedy skládá ze dvou částí. Nejprve je vypočítán dočasný stav; pokud potom dočasný stav nesplňuje kritérium toku, je provedena taková úprava, aby se napětí vrátila na plochu toku.

Odkazy

  1. Auricchio, F., „A Robust Integration-Algorithm for a Finite-Strain Shape-Memory-Alloy Superelastic Model,“ International Journal of Plasticity, vol. 17, strany 971-990, 2001.
  2. Auricchio, F., Taylor, R.L., and Lubliner, J., „Shape-Memory-Alloys: Macromodeling and Numerical Simulations of the Superelastic Behavior“, Computer Methods in Applied Mechanics and Engineering, vol. 146, strany 281-312, 1997.
  3. Bergan, P.G., Bathe, K.J., a Wunderlich, eds. „On Large Strain Elasto-Plastic and Creep Analysis,“ Finite Elements Methods for Nonlinear Problems, Springer-Verlag 1985.
  4. Hughes, T., eds. „Numerical Implementation of Constitutive Models: Rate-Independent Deviatoric Plasticity,“ Theoretical Foundation for Large-Scale Computations for Nonlinear Material Behavior, Martinus Nijhoff Publishers, Dordrecht, The Netherlands, 1984.