Výměna záření mezi povrchy (záření z povrchu na povrch)

Rovnice výměny energie mezi šedým tělesem a okolním médiem uvedená v předchozí části předpokládala, že vyzařující těleso může vidět pouze velké obklopující těleso (představující okolní médium). Proto je všechna energie vyzářená malým zářícím tělesem pokládána za absorbovanou okolním médiem.

V situacích, kdy si dvě vyzařující tělesa vyměňují energii záření částečně, by měl být zaveden faktor zobrazení záření (F).

Faktor zobrazení záření I vzhledem k ploše j je definován jako poměr energie vyzářené z plochy I a přímo dopadající na povrch j k celkové energii opouštějící povrch I. Vzhledem k této definici je hrubá výměna tepla zářením mezi povrchem o ploše A_I a teplotou T_I a povrchem A_j s teplotou T_j dána vztahem:

Q_záření = σ ε_i A_i F_ij ( T_i ⁴ - T_j ⁴)

kde

F_ij je faktor zobrazení povrchu i vzhledem k povrchu j

ε_i je vyzařování povrchu i

σ je Stefan-Boltzmannova konstanta

Mají-li oba povrchy různou hodnotu vyzařování ε_i a ε_j, platí pro čistou tepelnou výměnu zářením mezi povrchy následující rovnice:

Q_záření = σ ( T_i ⁴ - T_j ⁴) / (( 1 - ε_i / A_iε_i) + (1 / A_i F_ij ) + ( 1 - ε_j / A_jε_j ))