Podmínky interakcí určují, jak na sebe budou součásti vzájemně působit během simulací. Např. v dokumentu sestavy lze některé součásti spojovat navzájem a další součásti mohou přijít do kontaktu pod zatížením.
Definice interakcí jsou dostupné pro dokumenty sestavy a vícetělových součástí. Interakce lze aplikovat na tyto simulační studie:
- Statické
- Frekvence
- Vzpěr
- Teplotní
- Nelineární
- Dynamické
- Pádová zkouška
Aby byla simulace úspěšná, podmínky interakce, které aplikujete v rámci studie, musí simulovat skutečné chování součástí.
Zadává se typ interakcí mezi součástmi na třech úrovních:
|
Globální interakce
|
Definuje podmínky, které platí na všechny součásti v aktivním dokumentu. Výchozí globální podmínky interakcí se zadávají v dialogovém okně .
|
|
Interakce součásti
|
Definuje podmínky, které platí na vybrané součásti v PropertyManageru Interakce součásti.
|
|
Místní interakce
|
Definuje podmínky, které platí na vybrané sady geometrických entit v PropertyManageru Místní interakce.
|
Ve stromu simulační studie uvádí složka
Spojení 
všechny definice interakcí ve složkách
Kontaktní sady a
Kontakty součástí.
-
Nastavení místních interakcí jsou nadřazená interakcím na úrovni součásti a interakce na úrovni součásti jsou nadřazené interakcím na globální úrovni.
- Výchozí podmínky na globální úrovni platí na všechny součásti bez definovaných interakcí na místní úrovni nebo na úrovni součásti.
- Libovolná změna v podmínkách interakce vyžaduje obnovení sítě modelu.